Prachatice. Hawaii. Taiwan. Aneb jak se Martin dostal do světa jménem Xterra

Martine představ se, kolik ti je, jak dlouho se věnuješ triatlonu, jaké závody máš za sebou?

Ahoj, jmenuju se Martin Pospíšil a je mi 66. Jako kluk jsem chodil do oddílu vodních skautů, kde jsme dělali lecjaký sport - vodu na pramicích, lyže obou rodů, softball - ten jsem pak dlouho dělal závodně, a samozřejmě i výlety na kolech, honění se v lese a další ptákoviny. Takže nějaký pohyb se mi stal potřebou. Lyžařské maratony typu Krkonošská 70, Jizerská 50, vodácké akce apod. Mezitím školy, práce, rodina. Takže nějaký čas sportování s malými dětmi, od nošení břemen přes výlety, dovolené na vodě, učení dětí na kolech a na lyžích až po pocit, že už můžu něco dělat taky sám. Tak sem tam nějaký maratonek na horáku - Transbrdy, zimní Brdy. A pak jsem přijal do firmy chlapa a ten, že chce hned dovolenou, že jede na Maui na mistrovství světa v xteře. V čem že??? No a příští rok už jsem jel na Hluboké, hned světový pohár, bylo mi padesát. A přežil, a jedu v tom už šestnáctý rok. Vlastně jsem Xterru nejel nikde jinde než v Čechách a na Havaji, až teď na Taiwanu.

Proč ses rozhodl jet na Taiwan?

Haha, protože vloni na Maui díky Michalům Pilouškům a vlastně taky díky Fly4Sport vznikla skvělá parta, a protože tu akci považuju za svým způsobem restart Xterry v Čechách. Sešlo se tam skoro čtyřicet prima lidí a nabídka jet na Taiwan pro mne byla pokračováním akce Maui, pokusem prodat zbytky formy a samozřejmě zvědavostí na exotické prostředí.

Co pro tebe znamena slovo Xterra?

Xterra znamená především lidi. Od samého začátku pocit, že jsem součástí komunity, že své okolí zajímám stejně jako oni zajímají mě. Na té první Hluboké jsem se dal do řeči s takovou malou hubenou Američankou, a Barbara si dodnes taky na ten rozhovor pamatuje. Až později jsem se dozvěděl, že je to jedna z legend Xterry. A skvělé je, že člověk pak má nové přátele napříč věkových kategoriií i výkonnosti. Na závody se těším i proto, že zase tyhle lidi potkám.

Jak se na závody připravuješ?

Dlouho jsem prostě jenom jezdil na horáku a pobíhal, plavání mi nešlo, tak jsem se mu vyhýbal :-). Prostě zcela nesystematický přístup. Před třemi lety, po nějaké operaci, a vlastně taky po odchodu z práce jsem se rozhodl pro systematičtější trénink, začal jsem chodit ke Katce Janovské na plavání a ta mě dohodila do Cardiolabu. Při testech u Michala Šimoniče se ale zjistilo, že nemám v pořádku srdce. Naštěstí jeho žena, paní doktorka Hanka Šimoničová je nejenom kardioložka, ale taky triatlonistka, takže mi nic nezakázala, ale napsali mi spolu nový styl tréninku. Mám jednoznačný pocit, že mi to pomáhá, tak se toho budu držet i nadále.

S čím jsi měl nejvíc práce při přípravě na tuhle akci

Hmm, s vlastním zdravím. Měsíc před odjezdem jsem dostal nějakou kolenitidu - asi jsem přepnul vazy při skialpech - a pak mě ještě chytil hexnšus, takže místo závěrečného tréninku jsem si přikládal křenové placky a prohýbal záda...

Kam se letos chystáš?

No, myslím že exotiky už bylo pro letošek dost, takže nebližší akcí bude HusMuž v Prachaticích :-). Vrcholem sezóny určitě bude Mistrovství Evropy Xterra taky v Prachaticích, a předtím a potom pár závodů z Českého poháru a co se naskytne a co tělo dovolí.

Co bys vzkázal lidem, kteří chtějí triatlon zkusit ale ještě nesebrali odvahu

Prostě přijeďte se na závody podívat, pak přijeďte na nejbližší Xterra Easy, to dá i otec v domácnosti, a to by bylo, aby vás to nechytlo! Není důležité zpotit se, ale zúčastnit se (aspoň na začátku)!

Jaké sis stanovil cíle pro letošní rok?

Už jsem to psal v předchozí odpovědi, můžu k tom jenom dodat, že pro každý závod mám tři stejné cíle. Zaprvé přežít, zadruhé dostat se zdráv do cíle a za třetí udělat dobrý výsledek. První dva cíle jsem zatím splnil pokaždé, a čas od času se povede i ten třetí.

Díky moc a těšíme se na další akci s tebou a celou partou okolo Xterry :-)